Ihned: Bez reakce → alarmovat tým/tísňovou linku, nechat přinést defibrilátor. Nedýchá normálně → zahájit komprese hrudníku 30 : 2. Pauzy co nejkratší.
Kvalita kompresí hrudníku
| Parametr | Cílová hodnota |
|---|---|
| Místo komprese | střed hrudníku (dolní polovina sterna) |
| Hloubka | 5–6 cm |
| Frekvence | 100–120 /min |
| Uvolnění | úplné, ruce zůstávají na hrudníku |
| Poměr | 30 : 2 – s tracheální rourkou nebo SGA kontinuálně + 10 vdechů/min (SGA s únikem: zpět na 30 : 2) |
| Pauza před výbojem | co nejkratší (< 5 s), během nabíjení pokračovat v kompresích |
| Střídání zachránců | každé 2 min (při každé analýze rytmu) |
Postup – 2minutové cykly
| Defibrilovatelný rytmus (VF / bezpulzová VT) | Nedefibrilovatelný rytmus (asystolie / PEA) | |
|---|---|---|
| Analýza rytmu | každé 2 min | každé 2 min |
| Defibrilace | 1 výboj, ihned pokračovat v KPR | – |
| Adrenalin 1 mg | po 3. výboji, poté každé 3–5 min | co nejdříve, poté každé 3–5 min |
| Amiodaron | 300 mg po 3. výboji, 150 mg po 5. výboji (alternativa: lidokain 100 mg / 50 mg) | – |
Dávky amiodaronu se řídí celkovým počtem výbojů (3, resp. 5) – bez ohledu na to, zda fibrilace komor přetrvává, nebo recidivuje.
Je-li zástava oběhu pozorována na monitoru (např. katetrizační sál) a defibrilátor je ihned k dispozici, lze při iniciální VF/pVT podat až tři výboje v rychlém sledu. Pro načasování adrenalinu a amiodaronu se tato série tří výbojů počítá jako jeden výboj.
- 1 mg i.v./i.o.[1]každé 3–5 min · 0,1 mg/ml (1 mg doplnit NaCl 0,9 % do 10 ml) · = 10 ml
Podávat naředěný: 1 ml adrenalinu 1 mg/ml + 9 ml NaCl 0,9 % = 10 ml (0,1 mg/ml) – 1 mg = 10 ml, poté propláchnout NaCl 0,9 % (souhrn údajů o přípravku, SPC). Stejně tak předplněné stříkačky 1 mg/10 ml. Nedefibrilovatelný rytmus – co nejdříve. Defibrilovatelný rytmus – po 3. výboji.
- 300 mg i.v./i.o.[1]po 3. výboji · 50 mg/ml (3 ml = 150 mg) · = 6 ml
- 150 mg i.v./i.o.[1]po 5. výboji · 50 mg/ml (3 ml = 150 mg) · = 3 ml
Rozhodující je celkový počet výbojů (přetrvávající nebo recidivující VF). Tři po sobě jdoucí výboje při zástavě oběhu se svědkem a pod monitorem se počítají jako jeden výboj.
Defibrilace
- Bifázický výboj (rektilineární, resp. useknutý exponenciální): 1. výboj nejméně 150 J.
- Pulzní bifázický výboj: 1. výboj 130–150 J (podle ERC 2025 v ideálním případě i zde nejméně 150 J, protože tvar křivky na přístroji většinou není označen – dbát na údaj výrobce na přístroji).
- Zůstane-li výboj neúspěšný a přístroj to umožňuje: energii dalších výbojů zvyšovat. Doporučené nastavení přístroje neznámé: nejvyšší energie pro všechny výboje.
- Refrakterní fibrilace komor (přetrvávající po 3 výbojích): zkontrolovat správnou polohu elektrod, zvolit maximální energii, poté zvážit změnu vektoru (elektrody anteriorně–posteriorně).
- Dvojitá sekvenční defibrilace (druhý přístroj, a.–l. + a.–p.): podle ERC 2025 ne rutinně – praktické problémy se dvěma přístroji, omezené důkazy, probíhají studie. Přednost mají kontrola elektrod a změna vektoru; ILCOR 2025 ji po ≥ 3 výbojích považuje za možnost ke zvážení (slabé doporučení, nízká jistota důkazů) – nejde o standardní postup.
Přístup a dýchací cesty
- Nejprve intravenózní přístup; intraoseální, pokud i.v. přístup nelze rychle (do 2 pokusů) zajistit.
- Dýchací cesty postupně: vak a maska → supraglotická pomůcka (preferovat SGA druhé generace s nenafukovací gelovou manžetou, podle místního protokolu) nebo intubace – intubace pouze při vysoké úspěšnosti (> 95 % na ≤ 2 pokusy) a s pauzou v kompresích < 5 s.
- Kapnografie (křivka) povinně: poloha rourky, kvalita kompresí, náhlý vzestup etCO₂ jako známka ROSC (jen kvůli němu komprese nepřerušovat – pouze společně s dalšími známkami, jako je vědomí, cílené pohyby, křivka arteriálního tlaku). Samotné nízké etCO₂ není kritériem pro ukončení resuscitace.
- Během resuscitace co nejvyšší koncentrace kyslíku.
Reverzibilní příčiny – „4 H a 4 T“
| 4 H | 4 T |
|---|---|
| Hypoxie | Tamponáda srdeční |
| Hypovolemie | Toxické látky (intoxikace) |
| Hypo-/hyperkalemie, metabolické poruchy | Trombóza (koronární, plicní) |
| Hypo-/hypertermie | Tenzní pneumotorax |
Ultrazvuk u lůžka (POCUS) k hledání příčin pouze zkušeným vyšetřujícím a bez dalších pauz. eCPR zvážit jako záchrannou léčbu u vybraných pacientů, pokud konvenční postupy selhávají a systém je k dispozici – myslet na ni včas.
Po ROSC – cílové hodnoty
| Oblast | Cíl |
|---|---|
| Oxygenace | SpO₂ 94–98 % (jakmile ji lze spolehlivě měřit); vyvarovat se hypoxemie i hyperoxemie |
| Ventilace | normokapnie (PaCO₂ 35–45 mmHg) |
| Oběh | systolický TK > 100 mmHg, resp. MAP > 60–65 mmHg |
| Teplota | aktivně předcházet horečce: ≤ 37,5 °C po dobu min. 72 h u pacientů, kteří zůstávají v kómatu |
| Diagnostika | 12svodové EKG (podle potřeby opakovat); při přetrvávající elevaci ST urgentní koronarografie (případně PCI) |